Popůvky liga - 3.kolo

Jsou to již několikáté závody v tomto roce. Mužu říct, že už si to naprosto užíváme. Taky si vychutnávám popichování se soupeři před závody. Martínek už s kamerou pobíhá okolo a já si vychutnávám v restauraci U Žabáka své první pivko. Proběhlo losování a já zjišťuji, že naše místo není rybářsky moc zajímavé, ale pro vedra, která jsou tento víkend hlášená, je to topka. Sedíme hned u hospody a máme vlastní okýnko k výčepu a za ním sympatickou servírku. Z druhé strany hospody sedí Nikl team, máme na ně štěstí.

Bohužel, tohoto kola se nemůže účastnit můj syn, a tak to musíme zvládnout s Ludvem sami. Vzhledem k minulému týdnu, kdy jsme zde prodělali závody Rybáček ligy, tak nám zkušenosti říkají nasadit plovoučky. Co nám vůbec nefungovalo bylo naše Boilie (ferero). Po pár hodinách lovu jsme byli opět zoufalé nuly a Nikláci od začátku naprosto suveréně ukazovali své umění. Musím říct, že to vypadalo, jako když příjde profík z NBA mezi děti.

Trpělivě Ludva vnadil našemi koulemi, ale nic zvláštního to nepřinášelo. Já se snažil házet udice různě po našem sektoru a něco vymyslet. Pak, ani nevím kdo, navlík na udici naše ferero.

A světe div se! To, co před týdnem nefungovalo bylo najednou jednička. Samozřejmě jsme měli jen zbytek od minula, protože jsme s touto variantou absolutně nepočítali. Asi nemá vůbec cenu k vodě tahat nějakou logiku. Na závody je potřeba být vybaven vším možným a pak na to co nejrychleji přijít.

Se spálenými ksichty jsme to dotáhli na čtvrté místo a naše ambice na celkové umístění tím vzrostly. Na těchto závodech jsme se snažili využívat beky. Zatím nemůžu říct, že bych pozoroval lepší  bilanci, ale v noci, když si kapr přejížděl sem a tam, tak to byla paráda. Nezamotal se do ostatních udic a ani jsem  je nemusel nadzvedávat a nijak s nimi manipulovat.

                                                                                Radar