Zemplínsky kapor 2013
... aneb nevyužitá šance na úspěch
Závod nej nej nej. Nejkrásnější, nejextrémnější a asi nejen pro nás nejnáročnější na vše, co jen může závod být. Co mě napadá hned jako první je nejdokonaleji zorganizované závody, které znám. Musím smeknout před organizátory závodu, kteří do toho dávají svá srdíčka a poděkovat zároveň všem rozhodčím za to, jak se o nás starali a dali nám pocítit slovenské pohostinnosti a přátelství.
Probíhá zahájení závodu, týmy pomalu přichází k nádobě, ze které losují svá lovná místa. Balónků v nádobě ubývá a my stále čekáme. Stejně tak všichni čekají, kdo že vytáhne nejlepší sektor, ve kterém se již několika týmům v minulosti podařilo závod vyhrát (Paľkov 1).
V osudí zůstávají 3 míčky a my za nás posíláme losovat Majora. „A je to tu, Paľkov 1!“ ozve se z úst p.Šafy.
Vylosovat dobré místo je vždy důležité, ale vylosovat top místo a na závodech této velikosti je ……. !
Za stálého plácání po zádech se přesouváme na naše lovné místo. Pokoušíme se zapomenout na emoce a jdeme mapovat sektor. Křižujeme po šíravském moři jak hlídková loď, ale „ozaj stále nič, čo by ma udrelo do papule“. Všady bahno a rovina. Ano, a opět usměvy „vždyť jsme na topce, tady to půjde samo“. Chystáme bóji na pětistech metrech.
Zakrmujeme boilím vlastní vyroby. Druhou bóji dáváme na odhoz. Ta by mohla být duležitá především v době černé vlajky. Zjišťujeme, že do sta metrů je pevné dno s dosti velkým výskytem sláviček. Dál je jen bahno,ze kterého když chci vytáhnout naši montáž opatřenou třistagramovým olovem, mám pocit, jako kdyby byla přisátá ke dnu.
Na Šíravě je sobotní den určen jen na mapování, krmení a podobně. Užíváme si zbytek soboty v poklidu u kávy a nemůžeme se dočkat nedělního rána - zahájení lovu.
Neděle 6:00 hodin, náš Vezír posílá dvě udice na odhoz a já poprvé zavážím. Abychom naším zbrusu novým pětikoňovým motůrkem neplašili kapříky na odhoz, musím přes sto metrů pádlovat. Vracím se z první vyvážky a vidím podběrák v akci. „KŘUP!“ Po prvních patnácti minutách máme sice 4,5 kg kapra, ale taky zlomené pádlo. Sektor, který máme a kapr po patnácti minutách lovu - to byly naše poslední šťastné momenty. Na dalšího bodovaného kapra jsme museli čekat více než třicet hodin lovu. Ne že by jsme nezaznamenali záběr, ale buď byl nebodovaný, nebo nám ukázaly slávičky své pevné sevření.
Přijíždí „rozhodcovja“ a varují nás před příchodem silného větru, který má jít ale směrem od nás. Poděkovali jsme a dál se zabývali rybolovem. V podvečer přichází opravdu silný vítr. My jsme v závětří, a tak jen litujeme teamy sedící na druhé straně. Vtom, možná aby nám to nebylo líto, se trochu vítr stočil a přístřešek i s Vezírem v posteli je během okamžiku rozprášen po okolí. Při záchraně věcí přichází záběr na odhoz. Zdoláváme kapra lehce nad tři kila.
Běžely další dny a my jsme nebyli schopni ulovit přes den bodovaného kapra. Přes noc se nám podařilo sice vždy ulovit bodované ryby, ale pořád to nebylo na to, abychom byli spokojeni.
Je čtvrtek 19.9. a já mám narozky. Mám jediné přání, ulovit většího kapra. Během dne nás přepadne delegace pořadatelů s gratulací. Jsem opravdu překvapen, ale můj dárek přichází se setměním, kdy vyjíždím na vodu a zdolávám kapra 13,5 kg. Bohužel po tomto úspěchu se nám podařilo ulovit už jen dvě bodované ryby, a to jen lehce nad 3 kg.
Článek píšu až s časovým odstupem a i teď si nejsem jistý, jestli v letošním ročníku byl PAĽKOV 1 top místem jako v letech minulých. V každém případě víme, že náš tým neustál velký tlak, který byl na nás kladen. Nepříjemné hádky uvnitř týmu pokazily i ten hlavní cíl u vody. Relaxaci z lovu. Poprvé jsme jako tým zklamali, ale nejvíc sami sebe.
I přesto, a možná naopak díky všem těmto nepříjemnostem, mě závod obohatil o spoustu zkušeností, které bych jinde nenačerpal.
Ukončili jsme závod celkově na 9. místě a na 3. místě v našem sektoru. Ani to, že jsme dostali cenu za prvního uloveného kapra a byli vyhlášeni nejúspěšnějším týmem ČR v tomto ročníku, mě příliš neuspokojilo a hodnotím náš výkon určitě jako zklamání.
Radar