1. kolo - Hadina

Tak nám začalo další kolo CCČR ligy. Celkem jsme se na to už těšili. V minulém ročníku se nám příliž nedařilo a napsat něco o závodech bez „píp“ nám také nešlo.

Na Hadinu, jak je naším zvykem, vyrážíme už o den dřív, abychom měli čas se podívat na nám neznámý revír a ještě něco prohodit s kluky o životě a hlavně o rybách. První noc se táhla ve znamení přátelství a popichování se s druhými týmy o výsledcích hadinských závodů.

Ráno přišlo losování. Již standardně jsem byl vyslán na losování, jelikož jsem jediný kdo psychicky unese tvrdou kritiku v případě špatného losu. Vylosoval jsem naše místo a čekal na odezvu svých kolegů. Mudrc nic neříkal, jelikož byl ještě duchem nepřítomen, Major točil, takže mluvit nemohl a Radek když to viděl, tak omdlel, takže taky už nic neříkal. Jediná, a to vždy kritická byla Šamanka týmu (pro mě vždy jen čarodějnice), která mi naznačila, že jsem šáhl opět do hovna.

Po přemístění se na náš sektor jsme zjistili, že šířka sektoru je asi jen 10 metrů, což po rybolovu na Šíravě byl trochu šok a navíc místo uprostřed rybníku opravdu nevypadalo optimisticky. Každopádně mi bylo jasné, že to bude těžký boj ve stylu gulášovek. Podíval jsem se na Radara, který se probíral ze mdlob a zeptal jsem se ho, co si o místě myslí. Odpověděl mi velice diplomaticky, což připisuji spíše tomu, že upadl po shlédnutí místa zpátky do komatu. Odpověď zněla: „Místo není tak zlé, jen doufám, že máme co pít.“ Zbytek jsem už nerozuměl, protože to šeptal jen tak do větru.

Nastala doba krmení a Radek navrhl taktiku pro tento závod. Taktika byla založena na přesném bodovém krmení v přesném časovém harmonogramu a vzhledem ke stáří nebo spíš mládí téhle vody jsme jako hlavní vnadící artikl použili kukřičku z plechovek. Na každé straně jsme měli 5 kvalitních týmů a proti sobě to stejné. Ty k nám moc ryb nepustí, a to, co projede, jsme se snažili stáhnout na jedno místo, kde jsme se je pak následně pokoušeli chytnout.

Začal závod a už do samého začátku se Radarova taktika vyplácela, ikdyž si stejně myslím, že Jana zase „čarovala“. Přišlo hodně záběrů, z toho několik úspěchů, ale hodně ztracených ryb. Většina byla na kukuřičku. Celou dobu jsme nevěděli, proč to tak strašně padá. A nebyl to jen problém našeho týmu, ale více či méně všech.

Chvilkami jsme už upadali do deprese, ze které nás vždy vytáhlo dobré jídlo a pití od Majora. Pak ale přišel zlomový okamžik. Mudrc se zdravě nasral a vzal iniciativu do svých rukou. Nasadil pletenku a zvětšil háčky. Výsledek se dostavil okamžitě. Hned při prvním záběru Mudrc zasekl jako o život a už něco vedl na prutu. U břehu jsme hned věděli, proč nám upadlo tolik ryb! Všechny upadené ryby byly amuři.

Toto zjištění vedlo k úpravě stylu rybolovu, díky kterému se poměr upadených ryb rapidně snížil. Změna spočívala především ve změně háčků a hlavně v neustálé přítomnosti u udic. Tuto zkušenost jsme získali na Šíravě, kde jsme zápolili s amury pořád. Bohužel jsme na to přišli až v pátek večer. Po překopání všech návazců se dostavil další problém. Tento problém spočíval v nočním rybolovu. Jako standardně jsme nasadili dipované bolií a věřili, že vůně a kvalita rybu přitáhne, ale očekávání se nenaplnilo. Seděl jsem s Radarem a pozoroval ho, jak se trápí. Nad ránem jsem mu navrhl abychom vše překopali zpět na kukuřičku. Radar s tím ale nesouhlasil. Tak jsem si vzal jednu udici a svůj plán zrealizoval. Do pár minut přišel první kapr. Radar i přesto vyčkával a čekal na další záběr. Ten se během dvaceti minut dostavil. Byl to další kapr. Radar je sice paličatý, ale má rozum. Hned jsme vše změnili na kukuřici. Výsledek byl okamžitý.

Tímto stylem jsme dochytali až do konce. Celkově jsme skončili třetí. Naše první bedna v letošní Carp lize a jeden z nejlíp odchytaných závodů vůbec.

                                        Luďa