Totální debakl na rybářských závodech v Popůvkách.

(Popůvky liga - 3.kolo, 24.-26.6.2011)


 

Na závody jsme přijeli natěšení z minulého kola. Musím ale přiznat, že chuť mírně kazily problémy v práci. Zahajovali jsme sami s Kubíkem (Juniorem) a samozřejmě s naším již neodmyslitelným druhem Majorem.


Na začátku bylo jako vždy losování. Většinou se vejdu do 4 čísel, a to jsou čísla 6 a 7 u hospody nebo 8 a 9 u hráze. Tam to jsou už více méně naše domácí posty. Losování začalo a jaké bylo naše překvapení když jsem vytáhl číslo 6. Moc jsem z toho radost neměl, ale co, jsme tu a bojovat nás baví. Hlavně! Měl jsem ssebou mladou krev a talenta teamu Kubu, a tak jsem nám věřil. Zároveň nám Radek přislíbil příjezd co nejdřív z práce a velkou pomoc.

 

Vše jsme měli tak nějak připravené, a tak jsme mohli začít. Jako nástrahy jsme zvolili již osvědčené 10-ti  mm boilí od Dynamits Baitsu s příchutí pepř a jiné. Zároveň jsme s tím i trochu zavnadili. Ozval se výstřel a boj začal. Začátek nebyl vůbec špatný, Kuba zdolal několik prcků, asi tak 100, a já ho ochotně pozoroval a dělal mu pomocníka. Byl jsem se situací naprosto spokojen a především s fungováním našich návazců, které jsou v poslední době vždy stejné, a to pletenka od Deenemy a háčky Guru č.10. (V tuto chvíli, si myslím, že se lámal závod, protože jsme si neuvědomili, že přehnané krmení může situaci ještě zhoršit).


Nastala doba, kdy jsem musel odjet za rodinou, asi tak na 2 hodiny. Poprosil jsem Majora, aby mi na Juniora mrkl a jel jsem.

 

Při návratu jsem byl mile překvapen výkonem Juniora, nad kterým držel dozor Major, a jeho chyceným úlovkem. (Je vidět, že má v sobě Radarovu krev, to prostě nelze popřít). K Juniorovi musím ještě podotknout jednu věc. Je to sice nevymáchaná huba a drzoun prvního kalibru, ale rybář všechna čest. V jeho věku mu k elitě nechybí mnoho, a to málo, co mu chybí, objasním až na konci článku. Proto ho velice rád pozoruji při rybolovu, má cit pro rybu, netrhá, ryba mu nepadá a ví, co chce. Jenom kdyby nebyl někdy tak paličatý jak Radar, ale co od něho můžeme chtít, vždyť je to druhý Radar.


Asi ve třetině závodu se ocitáme na špici a vypadá to dobře. Sice poměr chycených a puštěných ryb tomu neodpovídá (150 malých kapříků ku 6-ti bodovaným kusům), ale u nás vládne spokojenost. Večer přijíždí Radar a začíná ona potřebná kritika našeho výkonu. Nechal jsem ho, kluka pitomého, vycukat a lišácky jsem mu řekl, aby mi naznačil, co mám hned změnit. Radar začal a já plnil příkazy dle jeho pokynů, byl jsem za celý den na tuto roli zvyklý. Radar rozhodl masivně zakrmit 30-ti mm koulí typu játro z vlastní výroby a něco málo již zmíněného Dynamits Baitsu. Když bylo vše hotovo, nechal jsem Radara chytat a pozoroval jsem jeho snahu. Za asi tak 4 hodiny bylo vše tam kde začalo. Čudel jsme měli asi tak ke 250-ti kusům a mírový kapr nikde. Radek už začal upadat do agónie.


V půlce závodu jsme byli již v pr..li, a nevěděli jsme, co s tím. Malí kapříci prostě sežrali vše, co našli, včetně 30-ti mm koulí, které Radar v záchvatu zuřivosti dal i na udice, a když to náhodou sežrala bodovaná ryba, tak se nám urvala v řasách ve vodě, o kterých jsme si mysleli, že jsou vytrhané.

 

Tak to probíhalo až do konce závodů, které pro mě končily už o 6 hodin dříve, jelikož jsem musel, a rád, jít na vítání občánků.

Proto jsem se zeptal Radara, co tam chce nechat. Radar se zamyslel a jak jsem balil své udice, podíval se mi do pouzdra a řekl: "Nech mi tady surfu." Nepřikládal jsem tomu žádnou váhu. Ale po závodech, když mně sdělili informace o tom, kde kdo chytal, jsem pochopil, že kdyby tam byl Radar od samého začátku a viděl jak se situace vyvíjí, dopadlo by to úplně jinak.

 

Zde se dostávám k podstatě věci, co chybí ještě pořád Juniorovi:

Je to instinkt LOVCE, který má Radar v genech a věřím, že časem ho bude mít i Junior.

 

Při závěrečné rekapitulaci, kterou jsem si dělal při vození své novorozené dcery Barborky,  jsem dospěl k následujícímu závěru:

Nikdy nemůžu tvrdit, že už znám všechno. Opět jsem dostal těžkou školu, a to především díky své lehkovážnosti. Neměl jsem prostě v noci dopustit, aby Radar přebral iniciativu a změnil směr, který nastavil Junior. I přesto, že Juniorův směr asi nebyl správný (to už se nikdy nedovíme), si myslím, že by nám přinesl mnohem lepší umístění, než kterého jsme dosáhli.

 

                                                                                Luďa