Popůvky liga 2011 - 1.kolo

Hurá! Je to tu!!! Začátek nové závodní sezóny. Je šest hodin ráno a za dvě hodinky bude probíhat první losování míst. Nakládám se synem u garáže vše potřebné a hrdě oblékáme naše závodní trikoty. S Ludvem se scházíme u rybníka a přicházejí naše první závodnická plácnutí. Martínek, držící kameru pro naši osobní sbírku zážitků, je již taky v pohotovosti.

Ludva nás svým losem posadil na místo u hospody poblíž hráze. Ještě při rozbalování jsme zde pozorovali pohyb kapra. Kdybych se díval pořádně, tak bych si jistě všimnul, jak nám kapříci dávají sbohem. Zřejmě kvůli nezvykle čisté vodě, kdy bylo vidět i do dvou metrů pod hladinu, a zřejmě i naopak, si všimli, jací kaprobíjci rozbalují své zbraně, a tak veškerá kapří populace z těchto míst emigrovala.

Prováděli jsme veškeré kulišárny, které jsou nám známé. V zoufalém stavu i pop-up od 1 cm do dvou metrů. Dokonce po 24 hodinách jsme dostali kapra v 60 cm, což nám na nějaký čas vlilo naději. Ale jak se ukázalo později, i toto byl jen jeden ze zvědů, ověřujících si naši zoufalou trpělivost.

V průběhu druhé noci si Ludva krásně zabojoval se dvěma jesetery. Když mě ráno příjemně budil Martínek kávou a dobrou snídaní, tak mi Ludva kazil chuť při podávání hlášení: „Během mé služby, se na našem úlovkovém listě nic nestalo". Musím přiznat, že v tu chvíli jsem se začal děsit posledního místa. Půl hodiny před závěrem přichází záběr, a tak ani já, ani evidentně Ludva nevěříme svým očím. Svingr se pomalu šplhá k udici a Ludva stále nehybně sedí a zírá, jako kdyby tomu nerozuměl. Svým velitelským hlasem jsem na něj pokřikl a Ludva mi svou bleskovou reakcí dokázal, že opravdu nějaké to kilčo přes zimu shodil. I třetí kapr byl úspěšně zdolán.

Přemýšlím, jak zhodnotit naše první letošní závody ... . Jedenácté místo je pro nás dost hrůza, ale věříme, že příště, pokud bude co chytat, tak to rozjedem!

                                                                                Radar